Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Emoční porucha je jakákoli duševní porucha charakterizovaná především emočními reakcemi (tj. okamžitými a „pocitovými“ reakcemi), které jsou neadekvátní nebo nepřiměřené dané příčině. Příklady emočních poruch jsou: emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ), emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ). Viz také emoce, porucha.

Emoční reakce je okamžitá a „pocitová“ reakce (např. pocit štěstí, strachu, smutku apod.) na nějaký podnět (např. radostnou nebo špatnou zprávu apod.). Viz také emoce.

Emoční dovednosti znamenají „schopnost rozpoznávat, vyjadřovat a regulovat své emoce“. Emoční dovednosti jsou základem sebeuvědomění a dobrého duševního zdraví. Rozpoznání a pochopení vlastních emocí rovněž pomáhá rozpoznat emoce druhých lidí, což je nedílnou součástí způsobu, jakým komunikujeme s ostatními. Emoční dovednosti jsou důležité z mnoha důvodů. Pomáhají vyjadřovat a regulovat člověku jeho emoce, ovládat se, když je to nutné, rozpoznávat vlastní potřeby, být asertivní, budovat úspěšné vztahy, pečovat o svou pohodu a žít život podle svých představ. Bez dobrých emočních dovedností se člověk může snadno stát „vězněm“ svých emocí. Emoce často řídí lidské životy, aniž by se lidé vědomě rozhodovali, jakým směrem se vlastně chtějí vydat. Správně rozvinuté emoční dovednosti člověku umožní „poodstoupit“ od vlastních emocí a rozhodnout se, ve kterých případech jednání řízené emocemi vede žádoucím směrem a ve kterých nikoli. Emoční dovednosti se nerozvíjejí samy od sebe: jejich základy jsou položeny již v dětství. To, zda se člověk v dětství naučí rozpoznávat, vyjadřovat a regulovat své emoce, má později velký vliv na zvládání těžkých životních období, jednání s ostatními lidmi – a v neposlední řadě i na to, jak dobře vlastně člověk „zná sám sebe“. Stejně jako ostatní dovednosti se i emoční dovednosti lze naučit a posilovat v průběhu života. Viz také emoce, sociální dovednosti.

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.

Perzistentní afektivní poruchy neboli přetrvávající poruchy nálady se řadí mezi depresivní poruchy. Do této kategorie se řadí cyklotymie a dystymie. Viz také perzistentní, porucha.

Smíšená úzkostně depresivní porucha se vyznačuje tím, že se u ní mísí příznaky úzkostné poruchy s příznaky deprese, nicméně příznaků ani jednoho typu není tolik, aby mohla být potvrzena diagnóza úzkostné poruchy nebo depresivní poruchy. Pokud příznaky jednoho typu nakonec přece jen převládnou, odborník (nejčastěji psychiatrie) se přikloní k jedné z diagnóz (úzkostná porucha nebo deprese). Viz také úzkostné poruchy, deprese, porucha.